Dva andělé
Stojí na okraji propasti. Propasti, do které může spadnout. Propasti, z níž není návratu. Vedle ní stojí dva andělé. Černý a Bílý. Ten bílý anděl, s očima modrýma jak letní nebe, vlasy barvy slunce a úsměvem, jež s sebou nese smíření, jí otvírá svou vřelou náruč a nabízí jí konec utrpení a spokojenost. Láká jí úsměvem do své náruče plné světla. Ona ví, že s ním jí bude dobře, že zapomene a bude šťastná. Dívá se mu do očí a touží po tom být šťastná. Podívá se vedle sebe a vidí tam stát toho Černého anděla. Dívá se na ní smutnýma černýma očima. Havraní vlasy mu poletují ve větru kolem bledého obličeje bez úsměvu. Černá křídla noci jí nahánějí strach. Ten anděl k ní beze slova vztáhne ruku. Jak se má rozhodnout? V očích černého anděla vidí slzy. Slzy, které nikdy neoschnou. Na jeho zápěstí vidí rány, které se nikdy nezhojí. Je bledý a špinavý. To Bílý anděl je krásný a čistý, k němu chce jít. Proč ale cítí, že by měla odejít s tím černým andělem. Čeká jí těžká volba. Cítí bolest v srdci pro toho, kdo jí zradil. Pro člověka, který byl pro ni víc než její život. Dala mu vše i samu sebe. Nenávidí jeho i sama sebe. Cítí, jak moc chce od toho všeho pryč, natáhne ruku k Bílému andělovi. Ohlédne se a vidí, jak Černý anděl pláče a pořád k ní vztahuje ruku. Ta křehká dlaň se třese a doufá, že ji ona uchopí. Nevydrží se koukat na nešťastného anděla a vrhne se mu do náručí. Černá křídla ji zahalí, ona cítí, že ten anděl sdílí její bolest. Pláč jí tak vyčerpal, že usnula.
Otevřela oči a oslepilo jí ostré světlo. Neví, kde je. Vzpomíná si jen na žiletku a bolest v srdci. Na vanu plnou krve a na jeho hlas. Na zápěstí má bílé obvazy a celé její tělo je těžké a bolavé. Nemůže skoro dýchat. Přežila díky černému andělovi.
Dnes stojí u okna a dívá se do noci. To temné nebe jí připomíná andělská křídla. Nebyl to její čas, neměla zemřít a ten anděl to věděl. Ukázal jí, že on udělal tu chybu a odešel. Ona teď ví, kde je její místo. Ví, jaké má poslání."Paní doktorko... Dívka 19 let pokus o sebevraždu." "Hned jsem tam!" Přehodí přes ramena bílý plášť a pospíchá dlouhou nemocniční chodbou. Myslí jen na svou práci a doufá, že si ona dívka vybere černého.